V tomto díle je řeč o neobvyklém ciboriu. Velmi krásně vyjadřuje úctu k Nejsvětější svátosti, ale také ukazuje františkánské světce, kteří obzvlášť měli v úctě Eucharistii.
Umění (z) klauzury (díl 2.) – Řeholník a Kristus
Druhý díl hovoří o následování Krista. Didaktický obraz z klášterní chodby učí řeholníka, co to znamená následovat Ježíše.
Umění (z) klauzury (díl 1.) – Strom života
Naši bratři klerici studují v krakovském minoritském semináři. Přeložili pro nás seriál o umění, které je možné nalézt v tamějším historickém klášteře. Původně polský filmek pro našince namluvil br. Jan Maria Vícha. Díl první hovoří o stromu života, který symbolizuje sloup v jejich
Svatí a blahoslavení neboli velká jména malých bratří
Řád dal církvi mnoho svatých a blahoslavených. V prvním období řádu (čili do r. 1517) to jsou kromě sv. Františka z Assisi rovněž sv. Antonín z Padovy († 1231), sv. Bonaventura († 1274), sv. Ludvík z Anjou († 1297), bl. Jan Duns Skot († 1308), bl.
Dějiny řádu
Malé společenství bratří, které se vytvořilo kolem sv. Františka, dostalo v roce 1209 ústní potvrzení papeže Inocence III., a se zápalem začalo hlásat Evangelium. Nejprve v nížině Spoleto a pak na různých místech Itálie, což byl důvod přílivu nových povolání z různých vrstev společenství. Bratři
Dějiny řádu minoritů
Malé společenství bratří, které se vytvořilo kolem sv. Františka, dostalo v roce 1209 ústní potvrzení papeže Inocence III., a se zápalem začalo hlásat Evangelium. Nejprve v nížině Spoleto a pak na různých místech Itálie, což byl důvod přílivu nových povolání z různých vrstev společenství.
Pokoj a dobro
Pokoj a dobro – toto františkánské zvolání přetrvalo mnoho staletí. Svůj pramen má v postoji sv. Františka a je formou následování Zakladatele v každodenním životě skrze jeho bratry. Setkání s Ježíšem zcela změnilo Františkův život. Mělo to samozřejmě vliv na každodenní kontakty světce s lidmi, se kterými se
Spiritualita
Řád menších bratří konventuálů (minoritů) je rodinou synů sv. Františka realizující ideály, které náš otec popsal. Františkánská spiritualita, zachovávaná naším řádem v průběhu století, je zvláště otevřená působení Božího Ducha, což vede k lásce k Ježíši Ukřižovanému, který je přítomen v druhém člověku, a k radostné
Chudoba
Sv. František si ji zcela zamiloval. Když se Kristus nenarodil v paláci, ale v ubohé stáji, když „neměl, kde by hlavu složil“, když byl na kříži zbaven všeho, co měl, František hluboce věřil, že to je cesta k následování Krista. Stal se příznivcem chudoby, zasnoubil se s ní,
Radost
Sv. František se radoval, když slyšel, že jeho synové dávají příklad svatosti. Vždy, když se dozvěděl dobré zprávy o svých synech, v duchu se radoval a říkal: „Pane, posvětiteli a vůdce ubohých, děkuji ti za to, že jsi mě potěšil zprávou o mých bratrech.“ Světec z Assisi tak velmi