Strážkyně třetího fatimského tajemství se tak spolu s dalšími čtyřmi Božími služebníky stává ctihodnou. František, který v srpnu zavítá do Fatimy, dnes schválil vyhlášení příslušného dekretu. Uznáno bude také mučednictví deseti kněží a deseti laiků ze sevillské arcidiecéze, kteří byli zabiti během španělské občanské války v roce 1936 a kteří budou prohlášeni za blahoslavené.
Michael Raviart – Vatican News
Sestra Lucia dos Santos, jedna ze tří fatimských pasáčků a vizionářů, je ode dneška ctihodná. Papež František přijal dnes dopoledne (ve čtvrtek 22. června) kardinála Marcella Semerara, prefekta Dikasteria pro svatořečení, a pověřil ho vyhlášením dekretu o uznání hrdinských ctností této řeholnice. Spolu s ní se ctihodnými stali další čtyři Boží služebníci. Uznáno bylo také mučednictví deseti kněží a deseti laiků ze sevillské arcidiecéze, kteří byli zabiti z nenávisti k víře během španělské občanské války v roce 1936.
Strážkyně „třetího tajemství“
Sestra Lucie se narodila 28. března 1907 v Aljustrelu a v roce 1917 se jí spolu s jejím bratrancem a sestřenicí Františkem a Hyacintou Martovými dostalo několika zjevení Panny Marie v Cova de Iria v portugalské Fatimě. Po předčasné smrti sourozenců Martových, kteří o několik let později zemřeli v důsledku španělské chřipky a v roce 2017 byli papežem Františkem kanonizováni, zůstala sestra Lucie jedinou strážkyní poselství, které jí svěřila Panna Maria a které na popud biskupa z Leirie, Josého Alvese Correii da Silvia, přepsala v letech 1935-1941 do čtyř dokumentů. Další spis z roku 1944 obsahoval třetí část, takzvané „třetí tajemství“, a byl zaslán do Říma, poprvé otevřen v roce 1960 a nezveřejněn svatým Janem XXIII. a svatým Pavlem VI. Svatý Jan Pavel II. tajemství zveřejnil v roce 2000.
Výjimečnost a všednost
Sestra Lucie uchovával mariánské poselství s nasazením po celý svůj dlouhý život, nejprve v koleji sester dorotejek ve Vilaru, poté jako karmelitka v Coimbře, kde 13. února 2005 zemřela. Rozlišování mezi jejím životem a zjeveními, jak čteme v dekretu, „je obtížné i proto, že velká část jejího utrpení byla způsobena právě jimi: byla vždy skryta, chráněna, střežena. Na všech jejích projevech je vidět, jak obtížné je skloubit výjimečnost událostí, jichž byla divákem, a všednost klášterního života, jako byl život na Karmelu“. Dne 13. května 1967 se sestra Lucie vydala do Fatimy, aby se setkala se svatým Pavlem VI., poté pozdravila Jana Pavla II. 13. května 1982, kdy papež nabídl Panně Marii jednu z kulek po atentátu, který na něj byl spáchán rok předtím, a pak znovu 13. května 1991 a 13. května 2000. Po smrti sestry Lucie navštívil Fatimu také Benedikt XVI. v roce 2010 a papež František v roce 2017. František navštíví fatimskou svatyni také letos, 5. srpna, v rámci své cesty do Lisabonu na Světový den mládeže.
Dvacet mučedníků španělské občanské války v Seville
Dnešní dekret rovněž uznává mučednickou smrt dvaceti kněží a laiků během španělské občanské války v roce 1936. Mezi nimi je i don Manuel González-Serna Rodríguez, který se narodil v Seville v roce 1880 a v roce 1911 byl jmenován farářem v nedaleké Constantině. V noci 19. července 1936 byl zatčen republikánskými milicionáři a o čtyři dny později popraven v sakristii. V létě 1936, na počátku španělské občanské války, bylo v Seville a okolí zabito dalších 9 kněží a 10 laiků, často po zatčení a bez soudu, v atmosféře pronásledování, kterou republikáni zavedli vůči všem, kdo se hlásili ke katolické církvi. Don Mariano Caballero Rubio před svým zatčením viděl, jak byla zapálena jeho farnost v Huelvě, seminarista Enrique Palacios Monrabà byl zatčen ve věku devatenácti let a zabit spolu se svým otcem. Mezi mučedníky byli také právník, lékárník, členové farní rady a pomocník jedné řeholní komunity klarisek, který žil se svou ovdovělou matkou nedaleko kláštera.
Čtyři noví ctihodní
Spolu se sestrou Lucií se stal ctihodným brazilský salesián Antônio de Almeida Lustosa, arcibiskup z Fortalezy, který zemřel v roce 1974, přesvědčený o tom, že první evangelizace spočívá v obnovení důstojnosti nejchudších lidí a rodin, jak uvádí životopis na webových stránkách Dikasteria pro svatořečení. Byl také esejistou, vědcem a umělcem. Benátský kněz Antonio Pagani byl františkánským teologem na Tridentském koncilu, propagátorem katolických laiků a (v roce 1579) zakladatelem dvou řeholních společenství. Sestra Mary Langeová, která kvůli rasové diskriminaci odešla z rodné Kuby do Spojených států, v roce 1829 založila v Baltimoru ženskou kongregaci, věnující se školnímu vzdělávání. A konečně poslední ctihodná, vincentka Anna Cantalupo, se v italské Katánii věnovala péči o nemocné a chudé, zejména o válečné sirotky, a organizovala duchovní péči o vojáky z druhé světové války procházející tímto sicilským městem.
