Konvent u sv. Ducha
Tradičně jako datum založení opavského konventu se uvádí rok 1234, jistě existoval o tři roky později. Byl budován spolu s městem v jeho jižní části. Ve 13. a 14. století několikrát hostil provinční kapituly, Opava totiž ležela na strategicky výhodném a dosažitelném místě. Muselo jít o významné centrum duchovního života, když si je opavští Přemyslovci vybrali za rodové pohřebiště.
Rozkvět kláštera byl narušen nástupem reformace, jeho prostory sloužily jednáním zemských sněmů i soudů a v poslední čtvrtině 16. století se stal dokonce trvale sídlem zemského soudu. Třicetiletá válka se na kostele i klášteře rovněž podepsala, s opravami se začalo až roku 1636. Po padesáti letech, roku 1689, klášter vyhořel, přičemž se zřítila i gotická klenba v presbytáři kostela. Následná barokizace celého areálu trvala s přestávkami zhruba 70 let. V kostele se zejména po požáru města v roce 1689 těšil velké úctě milostný obraz Panny Marie Pomocné, jeden z nejstarších tohoto druhu v naší části Slezska. Dne 26. listopadu 1722 byl slavnostně umístěn na oltáři sv. Antonína, později přemístěn na hlavní oltář a v roce 1810 ozdoben stříbrným pláštěm.
Roku 1785 vznikla při kostele sv. Ducha druhá městská farnost, v části kláštera od počátku 19. století byla vojenská nemocnice, pak zemský soud a nakonec zemské finanční ředitelství. Dnešní podoba kláštera i kostela je výsledkem poválečné obnovy, protože celý areál byl spolu s městem téměř zničen za osvobozovacích bojů na počátku května 1945. Po vyhnání řeholníků byly v prostorách kláštera umístěny archivní depozitáře až na několik místností, které sloužily potřebám farního úřadu.
