SESTAVENÝ ZA SPOLUPRÁCE RADY PRO RODINU
PŘI ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCI
Milí bratři a sestry,
dnes slavíme už potřetí Den prarodičů a seniorů, který papež František vyhlásil
na 4. červencovou neděli, blízko svátku Ježíšových prarodičů – rodičů Matky
Boží sv. Jáchyma a sv. Anny. V dnešním čtení z knihy Moudrosti jsme slyšeli:
Kromě tebe není Boha, který by se o všechno staral. Tato slova platí o člověku
v každém věku a v jakékoli životní situaci: ve zdraví i v nemoci, v úspěchu i nezdaru,
v mládí i ve stáří. Bůh se o nás stará a jeho péče není rozhodně malá,
ale vyzývá nás ke spolupráci.
Když se řekne senior, možná si vybavíme diskuse o důchodech, možnostech
sociálních služeb nebo o pomoci osamělým. Záměr Svatého otce s Dnem prarodičů
a seniorů je v tomto ohledu mimořádný. Nejde mu jen o to, aby upozornil
na potřeby nejstarší generace. Chce mnohem víc. Povzbuzuje Vás, milí senioři,
ba přímo volá k odpovědnosti, abyste žili ve vztazích. A to nejen mezi sebou.
Spoléhá na Vás, že budete hledat cesty i k mladým lidem, snažit se o vztahy,
které budou schopny dopomáhat k životu z víry v Boha.
V dnešním evangeliu je důležité slovo růst. Řada těch, kteří jsou na světě
již dlouho, může dosvědčit, že v jejich životě nezáleželo vždy na nich a jejich
snaze, ale že v mnoha situacích jednal a působil daleko víc Bůh a jeho prozřetelnost
než oni sami. Papež František ve svém poselství k dnešnímu dni píše:
Přátelství staršího člověka pomáhá mladému člověku nesrovnávat život
s přítomností a pamatovat si, že ne vše závisí na jeho schopnostech.
Někteří mohou mít dojem, že navazovat vztahy s mladými je nad naše síly,
že ani není možné s nimi nacházet společnou řeč, a tím méně svědčit o své
víře nebo je doprovázet na jejich cestě víry. Svatý otec nás povzbuzuje, že to
jde. Svědectví víry nespočívá v tom, že mladého člověka zahrneme kritikou jeho
chování nebo nářkem nad lepšími časy, které jsou nenávratně pryč, ale že před
jeho očima budeme žít všední den v blízkosti Boží lásky a péče.
Apoštol Pavel nám dnes přispívá svou radou: Duch nám přichází na pomoc
v naší slabosti. Když navštívila mladá Panna Maria svou starší příbuznou Alžbětu,
byla Alžběta naplněna Duchem Svatým a zvolala mocným hlasem: Požehnaná
jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého. Jak jsem si zasloužila,
že matka mého Pána přišla ke mně? Alžbětin postoj otevírá srdce a působí
ozdravující silou.
V takových setkáních je přítomen Bůh, přinášející novost, která je úplně jiná
než ta naše lidská. Papež František v jedné své katechezi o stáří vyjádřil tuto
myšlenku: Jsme pod tlakem a vlivem protichůdných podnětů, které v nás
vyvolávají zmatek. Na jedné straně sršíme optimismem z věčného mládí.
Na druhé straně jako by se naše obrazotvornost stále více zaměřovala
na výjevy konečné katastrofy, při níž vyhyneme. Jak jinak jedná s člověkem
i ve stáří Bůh! Ve 12. kapitole knihy Genesis čteme, že Hospodin povolal
Abrama v jeho 75 letech, aby vyšel ze své země. Pod slovem země si můžeme
představit prostředí, v němž žijeme, naše zvyklosti, dosavadní vztahy, schopnosti
a samozřejmě i zdraví. Také nás Hospodin volá k následování na začátku
nové etapy našeho života, kam patří jistě i stáří, a slibuje, že nám, stejně jako
Abramovi, dá novou zemi a v ní i potomstvo. Abram uvěřil, že se v jeho stáří
může změnit to, co mu bránilo být zcela šťastný. Stane se člověkem, který touží
po otevřené budoucnosti, v níž Bůh chce zasáhnout v jeho prospěch, a proto
důvěřuje Hospodinu, s nímž je ve stálém dialogu.
Není těžké z tohoto krátkého biblického sdělení vyvodit pro sebe otázku: nakolik
žiji i jako prarodič nebo senior v očekávání Božích každodenních zásahů
v mém životě, které nemají podobu zázračných uzdravení z mých nemocí,
které ze mne neudělají výkonnějšího člověka, ale které mi mohou pomoci přes
vlastní potíže vidět a zajímat se o potřeby druhých, naslouchat i tehdy, když cítím
únavu, očekávat zlepšení ve vztazích tam, kde jsem už třeba udělal, nebo
udělala špatnou zkušenost?
Jak jistě víte, bratři a sestry, naši mladí se připravují na Světové setkání mládeže,
které brzy začne v Lisabonu. Papež František, s nímž se zde setkají, jim
vzkázal: Než se vydáte na cestu, zajděte za prarodiči, navštivte osamoceného
staršího člověka! Jejich modlitba Vás ochrání a ponesete jejich požehnání
ve svém srdci. A pro Vás seniory budou mladí znamením, že vše,
co jste v životě zaseli, přinese požehnání, protože Hospodin neopouští svůj lid
a jeho milosrdenství jde z generace na generaci.
V modlitbě a s požehnáním
+Josef Nuzík, administrátor Arcidiecéze olomoucké
