V listopadu se v Celja na Slovinsku setkali bratři sekretáři pro misijní animaci třech cetusů (regionů), tj. Evropy východní, střední a Středomoří (CEO, CEC a CIMP) rádu minoritů.
Dohromady přijelo asi 30 bratří. Setkání se konalo v exercičním domě lazaristů zasvěceném sv. Josefovi. Tento dům komunisté lazaristům vzali, ale před několika lety byl restituován. Je krásně opravený a rozšířený, takže je tam oddělené místo pro 100 důchodců a zbytek slouží jako exerciční dům.
Tento dům sv. Josefa je na malém kopci na okraji města, odkud je krásný výhled na město, hrad a okolí.
Tématem setkání tohoto roku bylo „Misionář dnes: tvůrčí, minoritá, interkulturní.“Cíl setkání byl formulován jako: formace, informace a spolupráce. První den byl zasvěcen formaci. Přednášku měl br. Roberto Tomichá z Argentiny na téma: Jak být misionářem, minoritou, v nové době. Svět se velmi rychle mění také tam, kde působí naši misionáři, existují pořad nové výzvy, ale misionář je vždy svědkem Krista a jeho evangelia v prostředí multikulturním. To vyžaduje stále nový přístup k misijní činnosti. Po přednášce byla diskuse a dotazy.
Druhý den byl rezervován pro informace a sdílení všeho, co se na úrovní generálního sekretáře pro misijní animaci a v jednotlivých provinciích koná. Br. Jaroslav Wysoczański, generální asistent pro misijní animaci, mluvil o tom, že náš řád nepolevuje v misijním nasazení a jsou připravována nová místa působení misionářů. Řád také připravuje nové „Direktorium pro misie.“ Br. Velentino Maragno z padovské provincie mluvil o misijních aktivitách této provincie a zvlášť o misii v Chile.
Třetí den byl zasvěcen svědectvím o misijní animaci a spolupráci různých provincií v připravování misijních projektů. Zvlášť působivé bylo svědectví br. Martina Kmetce (Slovinsko), který pracuje v Turecku, o situaci a problémech misijního působení na území, kde je islám. Misie v Turecku jsou především svědectvím přítomnosti.
Poslední den setkání byl příležitostí setkat se s bratry a poznat některé kláštery slovinské provincie, a také trochu vidět zdejší život lidí a bratří. Proto jsme se ve čtvrtek ráno vydali autobusem na pouť a navštívili klášter v Olimje. Je tam krásný kostel zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté, kde jsme sloužili mši svatou..
Po bohoslužbě nás bratři pozvali na oběd.
V klášteře se nachází stará lékárna, kde se i dnes prodávají bylinky.
Další zastávkou bylo staré poutní mariánské místo Ptujska Gora, které spravují bratři minorité.
Poslední zastávkou byl nejstarší klášter slovinské provincie v Ptuj. Zde se nachází velký minoritský klášter, kde od roku 2006 sídlí provincialát. Klášter byl založen ve 13. století. Zde jsme mohli také vidět starou knihovnu z počátku 16. století.
Bratři v Ptuj spravují přiklášterní kostel sv. Petra a sv. Pavla a také druhý kostel sv. Jiřího.
Bratrskou návštěvu jsme ukončili společnou večeří s bratřími velmi pohostinné slovinské provincie.
text a foto: Stanislav Gryň
