První adventní neděli, 28. listopadu, jsme vstoupili do nového liturgického roku. Advent (odvozeno od latinského slova adventus) znamená příchod, ale také přítomnost.
Papež Benedikt XVI. řekl, že „křesťané přijali slovo advent, aby jím vyjádřili svůj vztah k Ježíši Kristu. Ježíš je Král, vstoupil do této chudé provincie nazývané země, aby navštívil všechny; o slavnosti svého příchodu dává účast na liturgickém setkání těm, kteří v něho věří, těm kteří věří v jeho přítomnost. Slovem adventus se v podstatě chtělo říci: Bůh je tady, nevzdálil se ze světa, nenechal nás samotné. I když jej nemůžeme vidět či se jej dotknout jako je tomu u skutečností, jež vnímáme tělesnými smysly, On tady je a přichází nás navštěvovat mnoha způsoby. On vstupuje do mého života a chce se ke mně obrátit. Z každodenního života máme všichni zkušenost, že máme málo času pro Pána a málo času také pro sebe. Dochází k tomu, že jsme zcela pohlceni „činností”. (…) Advent, toto výmluvné liturgické období, které začínáme, nás vybízí zastavit se v mlčení a chápat přítomnost. Je to výzva, abychom pochopili, že jednotlivé události dne jsou znamení, která nám dává Bůh, znamení pozornosti, kterou má pro každého z nás.
Právě proto jsme se setkali na Cvilíně, abychom se „zastavili” při společné modlitbě a bratrském setkání. 29. listopad je pro naše minoritské společenství Svátkem všech svatých serafinského řádu. Tohoto dne roku 1221 papež Honoris III. schválil řeholi, kterou napsal sv. František z Assisi. Od 13. století až do naší doby bylo z velké rodiny sv. Františka prohlášeno za svaté nebo blahoslavené téměř 500 kněží, řeholníků, řeholnic a terciářů.
Svátek všech svatých našeho řádu a celý den jsme začali mší sv. s ranními chválami v kostele Panny Marie Sedmibolestné, které předsedal a pronesl slova povzbuzení bratr provinciál Bogdan Sikora.
Po snídani měl br. provinciál přednášku o duchovním životě v sálu poutního domu sv. Josefa.
Stálým bodem programů dnů obnovy je adorace a modlitba za nová povolání. Tuto adoraci připravili bratři z opavského konventu a vedl ji br. Kryštof, kvardián.
Bratrské setkání na Cvilíně doprovázelo také zimní počasí. Bílá sněhová nadílka připomněla, že jsme povoláni, abychom byli „čistí a neposkvrnění” před Bohem.
Bratrské setkání nás povzbudilo, abychom žili intenzivně přítomnost tam, kde nás zastihují Pánovy dary, abychom je žili nasměrováni k budoucnosti, budoucnosti naplněné nadějí. Advent se tak stává příležitostí k probuzení pravého smyslu očekávání, kterým je tajemství Krista, Mesiáše staletí očekávaného a narozeného v chudobě Betléma, který přišel mezi nás, obdaroval a neustále nás obdarovává svou láskou a svou spásou. Je mezi námi přítomen, mluví k nám rozmanitými způsoby: v Písmu svatém, v liturgickém roce, ve svatých, v událostech všedního života a v celém stvoření.
br. Stanislav Gryń
