V pátek 10. Prosince jsme se kolem šesté hodiny všichni sešli na večerní dětské rorátní mši, po které jsme se odebrali do klášterních prostorů. Po ubytování a výborné večeři přišlo seznamování a na staré faře společně zhlédnutý první díl filmu o sv. Františkovi a sv. Kláře.
Před spaním jsme se pomodlili a kolem jedenácti se odebrali k zaslouženému spánku. V sobotu po ranní mši a snídani nás otec Bogdan na velice zajímavé a bez pochyby přínosné přednášce seznámil s nástrahami doby, povzbudil nás na naší cestě a v mnohém nám otevřel oči. V této přednášce nám otec nastínil spoustu otázek, nad kterými je dobré se zamyslet a zaujmout vůči nim jasné stanovisko. Po přednášce přišla polední modlitba a oběd, po kterém jsme měli příležitost klást o. Bogdanovi otázky k dopolední přednášce a také se ho ptát na vše, co nás zajímalo. Odpoledne jsme se podíleli na stavbě betléma v kostele sv. Jana Křtitele. Mohli jsme být součástí úžasně fungujícího společenství, které tento betlém stavělo. Bylo opravdu krásné vidět, že ještě i v dnešní době morálního a společenského úpadku jsou rodiny, ve kterých dobře fungují vztahy mezi dětmi, rodiči a prarodiči. Paralelně se stavbou tohoto, bez mála dvaceti metrového betlému jsme si mohli promluvit s o. Bogdanem Sikorou, který nám ochotně a láskyplně poradil, povzbudil a vysvětlil nám vše, co jsme potřebovali a chtěli vědět, vše co nás zajímalo jak po stránce víry tak i všedního života. Kolem sedmé hodiny večerní jsme všichni společně usedli u večeře. Po ní se u stolu začalo živě diskutovat. Dostali jsme také sladké odměny za pomoc při stavbě betléma, poté jsme se odebrali na starou faru, kde následoval druhý, závěrečný díl filmu. Opět následovala večerní modlitba, po které jsme si popřáli dobrou noc a odebrali se do svých pokojů. Ráno, kolem sedmé hodiny byly ranní chvály. Po nich jsme se nasnídali a šli na mši. Po mši přišla na řadu přednáška bratra Roberta na téma „Modlitba”. Tato přednáška byla rovněž velice přínosná. Byla úžasně vyvážená. Obsahovala jak teoretické, tak i praktické příklady. Každý si v ní určitě našel něco poučného. Poté jsme šli do kostela na Adoraci, kterou jsme doprovázeli zpěvem a hrou na kytaru. Jelikož bylo už poledne, šli jsme se naobědvat. Kolem druhé hodiny odpolední nadešlo loučení.
Závěrem bych chtěl za všechny poděkovat bratru Robertovi, že zorganizoval a připravil takto krásnou duchovní obnovu, určitě to nebylo lehké a obnášelo to i spoustu starostí a zařizování. Otci Bogdanovi, že si na nás udělal čas, za to, že nám poradil a povzbudil nás. Naplnil nás pokojem a mnohým ukázal i Boha. Šikovným kuchařkám, které se obratně otáčely v kuchyni a postaraly se o to, abychom se cítili téměř jako doma. Jídlo bylo opravdu výborné. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat všem, kteří se jakkoli podíleli na této obnově, přiložili ruku k dílu a starali se o hladký průběh. Děkuji všem bratrům, celému společenství za to, že nás takto láskyplně přijali mezi sebe. Byl to nezapomenutelný víkend.
Za všechny s poděkováním a přáním Božího pokoje
Ondřej Novotný
