V Chorvatsku žije asi 4,5 milionu obyvatel, z toho je 88% katolíků, asi 4% pravoslavných, asi 1% muslimů. Za agnostiky nebo ateisty je považováno asi 5% Chorvatů. Minorité se zde usadili již v 1. polovině 13. století.

Křesťanství přišlo do Chorvatska ve 2. století. První biskupství byla vybudována v Saloně (dnešní Solin), Sirmium (Srijemska Mitrovica), Siscii (Šišak), Cibalae (Vinkovci) a Murse (Osijek). Ke konci 8. století se na toto území, které doposud náleželo k římskému císařství, začali stěhovat Slované.

Chorvatsko se osvobodilo z komunistické nadvlády roku 1991 po oddělení se od Jugoslávie. Za svobodu chorvatský národ zaplatil vysokou cenu krve a utrpení nevinných obětí.

Katolická církev v Chorvatsku zachovala liturgii ve staroslověnském jazyce až do poloviny 14. století. K posílení křesťanské víry Chorvatů přispělo v dalších stoletích ohrožení ze strany Turků, země byla také pod vlivem dynastií maďarských a habsburských.

V roce 1918 byla založena katolická biskupská konference pro Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Od roku 1993 doposud existuje chorvatská biskupská konference, která se skládá z 19 biskupů, kterým předsedá arcibiskup záhřebský. V současnosti pracuje v zemi více než 1,5 tisíce farností, ve kterých působí asi 2 tisíce kněží a 3 tisíce řeholních sester. Katolická církev spravuje mnoho škol, center pro výchovu, pečovatelských domů a působí v jiných charitativních službách.

Minorité pracovali na území dnešního Chorvatska již v 1. polovině 13. století. Chorvatská provincie sv. Jeronýma byla ustanovena před rokem 1231. V roce 1393 fungovala jako provincie Dalmácie, v letech 1826-1907 byla spojena s italskou provincií padovskou. V roce 1921 byla nazvána provincií jugoslávskou a v roce 1972 provincií slovinskou. Nyní se nazývá provincie chorvatská.

Kláštery této provincie najdeme v těchto městech: Cres, Molve, Novi Marof, Pula (dva), Šibenik, Šišak, Split, Vinkovci (dva), Viš i Záhřeb. Tato provincie má také tři kláštery v zahraničí – v USA ve městě Gary a Lackawanna a v Kanadě ve městě Welland ve státě Ontario. Chorvatští minorité kromě toho pracují ještě v Itálii, ve Vatikánu a v Německu.

Nejznámějším minoritou, který pocházel z Chorvatska, je sv. Mikuláš Tavelič (1370-1397), misionář v Bosně a Palestině. V roce 2002 začal beatifikační proces chorvatského minority o. Placida Cortese (1907-1944), který pracoval v Itálii, a který je nazýván „Padovský otec Kolbe“. Zemřel mučednickou smrtí rukou hitlerovských popravčích.

Na fotografiích: 1, 3) sbor minoritů na každoročním festivalu mariánské písně (Záhřeb 2008), 2) členové františkánských společenství s kněžími v Loretu (Itálie 2008), 4) minorité organizují fotbalový turnaj pro ministranty z Chorvatska, Bosny a Hercegoviny (2004), 5) mariánský průvod do svatyně v Molve (2007), 6) minorité s mládeží, která přijala svátost biřmování (2007), 7) minorité při jedné z letních akcí – tábor pro děti z dětských domovů (2005) 

text a foto: franciszkanie.pl

Nejznámějším minoritou, který pocházel z Chorvatska, je sv. Mikuláš Tavelič (1370-1397), misionář v Bosně a Palestině. V roce 2002 začal beatifikační proces chorvatského minority o. Placida Cortese (1907-1944), který pracoval v Itálii, a který je nazýván „Padovský otec Kolbe“. Zemřel mučednickou smrtí rukou hitlerovských popravčích.

Na fotografiích: 1, 3) sbor minoritů na každoročním festivalu mariánské písně (Záhřeb 2008), 2) členové františkánských společenství s kněžími v Loretu (Itálie 2008), 4) minorité organizují fotbalový turnaj pro ministranty z Chorvatska, Bosny a Hercegoviny (2004), 5) mariánský průvod do svatyně v Molve (2007), 6) minorité s mládeží, která přijala svátost biřmování (2007), 7) minorité při jedné z letních akcí – tábor pro děti z dětských domovů (2005) 

text a foto: franciszkanie.pl

Minorité v Chorvatsku