V pátek 7.3.2009 brněnský konvent obdržel od P. Pavla Warchola – kvardiána minoritského kláštera v Lodži-Lagievnikách – ostatky bl. Rafała Chylińského. Tento světec vynikal obětavou službou nejchudším, kteří ho nazývali svým biskupem.
Narodil se 8. ledna 1694 ve vesnici Wysoczka blízko Poznaně. Jeho rodiče se jmenovali Arnolf Jan a Marianna Kier. Při křtu dostal jméno Melchior. Rodiče ho vychovali v křesťanské víře. Po ukončení studií na jezuitské koleji v Poznani r. 1812 nastoupil do armády.
V r. 1715 byl přijat do Řádu menších bratří konventuálů (minoritů). 26. dubna 1716 složil věčné sliby a přijal jméno Rafał. V červnu r. 1717 byl vysvěcen na kněze.
V mnoha klášterech, do kterých byl poslán představenými, působil o. Rafał v kněžské službě. Zvláštním způsobem se věnoval kázáním o morálce, katechizaci, zpovědím a apoštolátu lásky a milosrdenství mezi chudými a trpícími.
Lásku Boha stavěl vždy na první místo. Často říkal: „Milujme Pána, neustále ho chvalme, nikdy ho neurážejme”. Aby on sám realizoval tato slova, snažil se platit za hříchy světa tím, že si vybíral cestu pokání, odříkání, půstu. Takto chválil Pána, jak mu diktovalo srdce a snažil se každou volnou chvíli posvětit osobnímu setkání s Ním v modlitbě. S velkou radostí se účastnil liturgických modliteb a zvlášť hluboce prožíval slavení Nejsvětější Oběti. Prohluboval lásku k Bohu a vyjadřoval ji věrným životem podle evangelijních rad. Vždy cítil živou duchovní přítomnost Nejsvětější Panny Marie, kterou ctil s velkou zbožností a synovskou oddaností a k její slávě se každý den modlil liturgické modlitby o jejím nanebevstoupení.
S láskou Boží spojoval lásku k bližnímu tím, že obětavě sloužil chudým, nemocným a trpícím. Z pověření představených klášterů, ve kterých bydlel, měl za úkol rozdělovat jídlo a oděv chudým. Tento úkol plnil s velkou oddaností a podivuhodnou láskou. Všechny chudé přijímal s velkou úctou a viděl v nich obraz Krista chudého. Nešetřil své síly ve službě nemocným a trpícím.
V roce 1736 se vydává do Krakova, aby pomáhal při epidemii. Jeho kroky vedou do lazaretu, aby tam každý den od rána do večera pomáhal nemocným a připravoval je na setkání s Bohem.
V roce 1738, když epidemie v Krakově ustala, vrátil se o. Rafał do Łagiewnik (místo u města Łodž), kde pokračoval ve službě chudým. V září musel svou práci přerušit. Nemoc jej uzavřela v řádové cele. Během nemoci dával příklad velké trpělivosti, s jakou utrpení snášel. Zemřel 2. prosince 1741.
Blahořečen byl papežem Janem Pavlem II. ve Varšavě 9. června 1991 při své čtvrté pouti do Polska.
text: minorite, foto: klášter minoritů v Lodži-Lagievnikách
