4. říjen – Slavnost sv. Františka z Assisi – sv. František a Evangelium

Sv. Pavel Kolosanům napsal, že Bůh mu svěřil, aby jim oznámil Boží slovo, totiž Krista, naděje na věčnou spásu (Kol 1,26). A v Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání (Kol 2,3).

Pavel se dal do služeb evangelia, ale dříve sám zakoušel jeho spasitelnou lásku. U Damašku ho obklopilo světlo. Padl na zem a slyšel hlas: Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ? Zeptal se: Kdo jsi, Pane? Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Ale vstaň a jdi do města. Tam ti bude řečeno, co máš dělat (Sk 9,4-6). Sám Pán vstupuje do jeho života prudkým způsobem. Potom byl pokřtěn. A hned začal v synagogách hlásat Ježíše, že je to Boží Syn (Sk 9,20).

Ježíš, v kterém jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání, jen trochu jiným způsobem vstoupil o 1200 let později do života mladého muže, syna bohatého obchodníka z Assisi, Františka.

Kristus, věčné Slovo Otce, hlásáno církví, vstoupil živý do jeho cesty, do plánů jeho otce Petra Bernardone a překazil je. Zhroutil sny o slávě a bohatství. Ale nenechal Františka samotného. Dal mu poznat sám sebe v chudém člověku a knize Písma svatého – Božím slově.

Ten zvrat v jeho životě nebyl menším zázrakem než to, co učinil Ježíš v synagóze, když řekl ochrnulému: Vstaň a postav se doprostřed! Vztáhni tu ruku! A ruka byla zase v pořádku (Lk 6,10).

Slovo Pána má vitální sílu a moc. Proto František řekl, že nechce mít jinou řeholi než evangelium, a byl o tom stoprocentně přesvědčený. Bratřím shromážděným na kapitule řekl, že evangelium nepotřebuje komentář, je třeba je přijmout, nebo odhodit. Po těch slovech kardinál Hugolín zmlkl a bratři ucítili bázeň (srov. 3Com 68).

František nechtěl přijmout žádné lidské rady, když cítil, že sám Bůh řídí jeho kroky (srov. 3Com 10). A Bůh k němu promlouval vnuknutím Ducha Svatého a slovem evangelia.

Po obrácení František ještě nevěděl, co má dělat. Věděl jen, že tak, jak žil, už dál žít nemůže. Modlil se a přijal doslova slova Pána z kříže u sv. Damiána: Jdi a oprav můj dům, který jak vidíš, celý se boří (LM 2). Začal opravovat kostely. Zůstal by zedníkem, kdyby nenaslouchal pozorně slovu Božímu. Evangelium o rozeslání 72 učedníků bylo novým světlem na jeho cestě.

Síla Božího slova, žitého Františkem, otevřela srdce a oči mladých mužů v Assisi. Pán dal Františkovi bratry.

Od sv. Františka se můžeme poučit jak naslouchat Božímu slovu.

On žil evangelium tak, že o něm říkali, že je “alter Christus” – druhý Kristus (papež Pius 11).