Minorité na Maltě pracují už více než 650 let. V únoru roku 1905, tedy před 104 lety, byla vytvořena samostatná maltská provincie, jejímž patronem je sv. apoštol Pavel.
První minorité přijeli na Maltu před rokem 1355 a začali působit při nemocnici sv. Františka z Assisi ve městě Rabat, tato nemocnice byla později známá jako Nemocnice svatého Ducha. V roce 1489 založili bratři klášter v místě zvaném Gozo, v roce 1598 ve Valetě, v roce 1904 v San Pawlu il-Bahar, v roce 1944 v Birkirkaře, v roce 1961 v Burmarrad, v roce 1992 ve městě Quara.
V roce 1980 začali bratři pracovat na misiích v Indii. Nyní pracují řeholníci také mimo Maltu – v Itálii, v Turecku a v Austrálii. Představeným provincie je o. Samuel Chetcuti OFMConv (nar. r. 1938). Nejznámějším malťanem v řádu byl o. Maxmilián Mizzi (1930-2008).
O. Mizzi se zabýval ekumenickou činností a mezináboženským dialogem. Také díky jeho aktivitám bylo město Assisi ustanoveno jako místo ekumenických setkávání a setkávání představitelů světových náboženství. Byl mnohaletým ředitelem františkánského Mezinárodního centra ekumenismu a mezináboženského dialogu v Assisi. V roce 2002 byl také kandidátem na nobelovu cenu míru.
Malta se skládá ze tří ostrovů, které leží ve Středozemním moři, jižně od Sicílie. Hlavním městem je Valeta, úředním jazykem je maltština. Na Maltě žije asi 400 tisíc obyvatel, 98 % je katolíků.
Kolem roku 1400 př. Kr. osídlili ostrovy Féničané. Později si je podmanili Řekové, Kartaginci, Římané, Vandalové a Ostrogóti. V roce 533 byly ostrovy včleněny do Byzantské říše, od r. 870 byly pod nadvládou Arabů. Podmanili si je také Normané, byly připojeny k Sicílii. Ke konci 18. století Maltu dobyl Napoleon Bonaparte, po něm pak anglická vojska.
Od roku 1815 na ní působí britská vojska. V roce 1964 získala Malta nezávislost jako článek Britského společenství. V roce 1974 bylo vyhlášeno povstání Maltské republiky. 1. května 2004 byla Malta.
text: franciszkanie.pl, foto: OFMConv Malta
