Author: Jana Dvořáčková

Dušan je mužským křestním jménem původem srbského. Všeobecně je považováno za jihoslovanskou zkrácenou podobu jména Duchoslav nebo Dušislav, tato jména však vznikla později. Jakkoli, základem jména jsou slova „duch“, „duše“ nebo „dech“. Významově se tak překládá jako „ten, kdo má

Ženské křestní jméno Ema (užívané také jako Emma) má germánský původ. Vzniklo z německých jmen Erma a Irma, resp. Ermentrud, Erenhild, Irmagard. Překládá se jako „pečovatelka“, „pečující“, ale také „starostlivá“, „milovaná“ nebo „veselá“. http://svatky.centrum.cz/2024/duben/8/

Mužské křestní jméno Heřman (také Herman) má germánský původ. Pochází se staroněmeckého jména Herman (Hermann či archaicky Heriman), které se překládá jako „válečník“, „bojovník“ nebo „pán vojska“. Jméno vzniklo ze dvou německých slov, prvním je „heer“ nebo „heri“ s významem

Ženské křestní jméno Vendula (také Vendulka) má slovanský původ. Jméno bývá vysvětlováno jako ženská podoba jména Vendelín. Překládalo by se pak jako „Polabská Slovanka”. Další výkladová teorie jméno spojuje se jmény Václav a Václava (Vendula se dříve užívalo jako domácí

Ženské křestní jméno Miroslava je slovanského původu, stejně tak i jeho mužský protějšek Miroslav nebo zkrácená podoba jména Mirka. Miroslava se překládá jako „slavící mír”, „mírumilovná” nebo „proslavená mírem”. Vzhledem k tomu, že slovo „mír ve staročeštině znamenalo i „svět”

Ivana je ženským křestním jménem s mužským protějškem ve jménu Ivan, obě jména se k nám dostala z ruštiny. Původ jmen je až v hebrejštině, vyvinula se z hebrejského jména Jochanán s významem „Bůh je milostivý“. Do češtiny, resp. ruštiny

Mužské křestní jméno Richard má keltský původ. Vyvinulo se ze staroněmeckého jména Ríchard, kde slovo „rík/rîh” znamená „vladař” a „hart” znamená „silný”. Jméno se tak překládá jako „mocný vladař”, „silný vládce”, „přísný král”. http://svatky.centrum.cz/2024/duben/3/

Ženské křestní jméno Erika i jeho mužský protějšek Erik má původ ve Skandinávii. Často ho nosili vikingští náčelníci. Jméno vzniklo ze skandinávského jména Eirík(u)r, v překladu „čestný vládce“. Vyvinulo se zřejmě ze starogermánských slov „ehre“ („čest“) a „ríhhi“ („vládce“). http://svatky.centrum.cz/2024/duben/2/

Mužské křestní jméno Hugo má germánský původ. Základ jména tvoří německé slovo „hugu“ s významem „mysl“ nebo „duch“. Jméno Hugo se buď vyvinulo přímo z tohoto slova nebo vzniklo z domácké podoby německých jmen začínajících na Hugu- (Hugubald, Huguwin nebo

Mužské křestní jméno Kvido (také Quido) má zřejmě starogermánský původ. Dle jedné teorie původu pochází ze starogermánského jména Wido. Překládalo by se pak jako „muž z lesa“, „lesní muž“. Tato teorie se jeví jako nejpravděpodobnější. Další verze jméno spojuje se