Od 2. do 6. 7. se na krásném poutním místě Cvilín u Krnova konalo 4. Františkánské setkání mládeže, které každoročně organizují bratři minorité. Letos jsme spolu se sv. Františkem, sv. Klárou a sv. Anežkou šli cestou „K velké blaženosti… v tichém následování” (z 2. listu sv. Kláry sv. Anežce České) a hlavním tématem setkání byla svatost.
Všechno to začalo v pátek, kdy jsme si připomněli počátek naší cesty s Bohem – křest, který je „pramenem svatosti”.
Sobota byla nazvána „dotek svatosti”. V tento den jsme se seznámili se životem sv. Anežky České, která nás také několikrát navštívila. Při setkáních ve skupinkách jsme mohli vnímat, jak Bůh, který jediný je svatý, působí v životě druhých. Při odpolední pobožnosti doteku se každý mohl dotknout ostatků sv. Anežky a rozjímat o tom, čím nám tato světice může být příkladem a na závěr nám každému osobně požehnal samotný Bůh. Sobotní den zakončila koncertem skupina Angles z Krnova.
Den Páně – neděle – zářila barvami. „Barvy svatosti” bylo totiž motto tohoto dne. Každý z účastníků měl možnost ukázat, který rys svatosti je blízký právě jemu. Na konci dne jsme pak mohli obdivovat „louku svatosti” s různobarevnými květinami, které vyjadřovaly právě to, že svatost má mnoho podob. Koncert skupiny Fioretti z Krakova, který měl opět velký úspěch, doplnil již tradičně nedělní večer.
„Záře svatosti” – pondělí. Jsme světlo světa, tak jako sv. Cyril a Metoděj, sv. František, sv. Klára a sv. Anežka máme vyzařovat Boží světlo, hlásat Boží slovo, konat milosrdenství. Jak to může prakticky vypadat v našem životě jsme se dozvěděli na přednášce o. Bonaventury Štivara OFMCap., a také při svědectví ředitele opavské charity Jana Hanuše a sestry Jany, voršilky z Krakova. Večer smíření a poslání nám chtěl připomenout, že jsme světlo světa, ale pokud budeme žít ve hříchu, toto světlo nemůže zářit. Proto měli účastníci možnost smířit se s Bohem a chválit ho při adoraci.
Hlavním tématem posledního dne setkání byla eucharistie – „zdroj svatosti”. Ze mše svaté – z eucharistie, která je vrcholem křesťanského života, můžeme a máme čerpat sílu k tomu, abychom šli po cestě svatosti „k velké blaženosti v tichém následování”.
Liba
Foto: s. Jolanta, Fioretti, bB
