Přítomnost minoritů v Rusku sahá až do 13. století. Na přelomu 14. a 15. století tam existovalo asi 20 minoritských klášterů: v okolí Volhy a Donu, na pobřeží Kaspického a Černého moře, a také v Moskvě a Kyjevě.

V letech 1682-82 o. Shimman vybudoval klášter v Moskvě a tento klášter existoval i v dalších stoletích. Minorité se objevili i v novém hlavním městě říše – v Petrohradu, a také na Sibiři. V 19. století pracovali dokonce i jako kaplani v carském vojsku. Přítomnost řádu nezanikla ani v době po říjnové revoluci v r. 1917, i když byla během pronásledování velmi zredukovaná.

V posledních letech mohli bratři opět obnovit svou činnost. První minorité (OFMConv) přijeli z Varšavy na počátku 90. let a začali pracovat v duchu sv. Maxmiliána Kolbeho. Ve spolupráci s polskými provinciemi a stálou podporou vedení řádu, po zvládnutí mnoha těžkostí a se stálou nadějí a vytrvalostí, bratři žijí a pracují v několika klášterech. 13. května 2001 vznikla Generální kustodie sv. Františka z Assisi se sídlem v Moskvě.

V Moskvě, v klášteře sv. Františka, kde má sídlo vydavatelství a redakce Ruské katolické encyklopedie, se schází velká část inteligence hlavního města, aby takto realizovali tento velmi důležitý projekt pro katolicismus v Rusku.

V Petrohradě, v klášteře zasvěceném sv. Antonínu, je seminář, v němž se formují osobní povolání mužů z Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Kazachstánu. V Kaluze a Tule působí minorité aktivně ve farnostech.

Z dalších působišť řádu v bývalém Sovětském svazu můžeme ještě uvést Kaliningrad, Ukrajinu, Bělorusko, Uzbekistán, a oblast Kavkazu.

Minorité v Rusku