Stanisław Trojanowski se narodil 29. července 1908 ve vesnici Sadłowo, v Polsku. Pocházel z chudé rodiny a měl tři bratry. Kvůli smrti otce v 1. světové válce musel brzy začít pracovat, aby pomáhal s udržením rodiny. Proto ukončil jen tři třídy základní školy.
Když měl 22 let, 5. března 1930, se přihlásil do kláštera v Niepoklanově jako kandidát do řádu minoritů. Přijal ho tehdejší představený o. Alfons Kolbe, mladší bratr sv. Maxmiliána.
Po několika měsících tzv. kandidatury, 6. ledna 1931, začal noviciát a dostal řeholní jméno Tymoteusz (Timotej). Jeho řeholní motto znělo: „V každé době a na každém místě, k dispozici svobodnému rozhodnutí Boží vůle.”
Pracoval v distribuci časopisu „Rytíř Neposkvrněné” a stal se vedoucím tohoto oddělení. Staral se také o zaopatřování bratří předměty každodenního použití, pracoval v zemědělském a košíkářském oddělení. Často pečoval o nemocné bratry na ošetřovně.
11. února 1935 složil věčné sliby. Bratr Tymoteusz celý řeholní život strávil v Niepokalanově. Když během války na klášterní budovy spadlo několik bomb, řeholníci se mohli evakuovat. Oni ale zůstali a mezi nimi i br. Tymoteusz.
17. února 1941 se v Niepokalanově objevilo Gestapo a poprvé deportovali minority na Pawiak (věznice Gestapa v centru Varšavy). Ve skupině pěti zatknutých řeholníků z vedení kláštera byl o. Maxmilián. 14. října 1941 Němci podruhé zatkli řeholníky – tentokrát šest – a rovněž je uvěznili na Pawiaku. 8. ledna 1942 byli minorité z druhé skupiny deportováni do koncentračního tábora v Auschwitz – Osvětim.
Jedním z nich byl i bl. br. Tymoteusz. Dostal číslo 25431. Druhým byl br. Bonifacy Żukowski, který byl rovněž blahořečený. V táboře se br. Tymoteusz zabýval přepravou stavebních materiálů, kopáním štěrku, přebíráním brukve. Statečně snášel těžké podmínky. Nezlomily ho ani dvacetistupňové mrazy, hlad nebo extrémně tvrdá práce. Podpíral a povzbuzoval jiné vězně.
28. února 1942 zemřel v táborové nemocnici. Bezprostřední příčinou smrti byl zápal plic. V té době měl 34 let, z nichž 12 strávil v řádu. Svědky hrdinského postoje a smrti br. Tymoteusze byli jiní dva minorité z Niepokalanova – br. Ferdinand Kasz a br. Wacław Ruciński – spolu s ním sdíleli osud v koncentračním táboře a dožili se osvobození.
13. června 1999 ve Varšavě papež Jan Pavel II. blahořečil 108 polských mučedníků z 2. světové války. Mezi nimi byli 3 biskupové, 52 diecézních kněží, 26 řeholních kněží, 3 bohoslovci, 7 řeholních bratrů, 8 řeholních sester a 9 světských osob.
Spolu s br. Tymoteuszem Trojanowskim Jan Pavel II. blahořečil šest dalších minoritů: o. Antonin Bajewski, o. Pius Bartosik, o. Achilles Puchała, o. Herman Stępień, o. Innocenty Guz a br. Bonifacy Żukowski.
Podle www.franciszkanie.pl přeložil a upravil br. Vladimír
