Počátky minoritů v našich zemích jsou zahaleny temnotou. Pozdější, zvláště barokní tradice a z ní vycházející nekritičtí autoři historických prací se snaží dokázat, že první synové sv. Františka přišli na naše území velmi záhy, již ve dvacátých letech 13. století. To však nelze spolehlivě doložit. Z různých zmatených údajů se dá vyvodit, že první minorité k nám přišli z Německa jako výsledek misijního snažení tamních bratří. Zásluhu na tom, že se u nás mohli usadit, mají především čeští králové z rodu Přemyslovců, konkrétně Václav I., který je uvedl nejprve do Prahy (před rokem 1230).
První domy náležely k provincii saské, asi roku 1239 byla vytvořena zvláštní provincie česko-polská, která přes všechny obtíže vydržela až do roku 1517. Tehdy došlo k rozdělení na provincii českou a polskou, přičemž moravské konventy se staly součástí provincie rakouské a v letech 1732 – 1822 tvořily samostatnou provincii. Roku 1822 byla ustavena provincie česko-moravsko-slezská, roku 1919 proměněná v československou provincii sv. Cyrila a Metoděje, do níž spadaly i slovenské řádové domy. Od roku tvoří minoritské kláštery opět samostatnou provincii Řádu menších bratří v České republice.
V uplynulých staletích u nás řád sídlil na těchto místech:
Praha – Staré Město |
sv. Jakub Větší | 1232 – |
Brno | sv. Jan Křtitel a Jan Evang. |
1230(?) – |
Litoměřice | sv. Jakub Větší | 1233(?) – 1785 |
Kadaň | sv. Michal | 13.st. – 1543, 1590 – 1786 |
Opava | sv. Duch | před 1237 – |
Hradec Králové | sv. Jan Křtitel sv. Anna |
1238 – 1419/1423 1621 – 1789 |
Most | sv. František Serafínský | 1237/1240 – 1950 |
Znojmo | Nanebevzetí Panny Marie |
před 1239 – 1534, pak františkáni |
Benešov u Prahy | Nanebevzetí Panny Marie snahy o obnovu |
1247 – 1420
17. – 18. stol. |
Cheb | Zvěstování Panny Marie |
před 1247 – 1465, pak františkáni |
Jihlava | Nanebevzetí Panny Marie | kolem 1240 – |
Olomouc | sv. František Serafínský sv. Jakub Větší |
před 1250 – 1567 1567 – 1785 |
Praha – Staré Město, Na Františku |
Sv. František Serafínský a Panna Maria (nebo sv. Barbora) |
1251(?) – před 1556 |
Krnov | Narození Panny Marie | po 1253 – 1523, po 1623 – |
Stříbro | sv. Maří Magdaléna | před 1272 – 1785 |
Vysoké Mýto | sv. Petr a Pavel | 1260/1278 – 1421 |
Bechyně | Nanebevzetí Panny Marie |
1281(?) – před 1491 |
Žatec | sv. Petr a Pavel | kolem 1266 – 1419 |
Čáslav | Panna Maria | 2.pol.13.stol. – 1421 |
Valtice | sv. Michael | 1286 – 1426 |
Plzeň | Nanebevzetí Panny Marie |
po 1296 – 1460, pak františkáni |
Nový Bydžov | ?? | kolem 1305 – 1420/1421 |
Jindřichův Hradec | sv. Jan Křtitel | kolem 1320 – 1560 |
Uničov | sv. Kříž | po 1330 – 1815 |
Uherské Hradiště | pokus o založení | kolem 1334 |
Mladá Boleslav | sv. Bonaventura | před 1345 – 1421, 1630 – 1784 |
Český Krumlov | Boží Tělo a Panna Maria Bolestná, později Nanebevzetí Panny Marie |
před 1357 – 1950 |
Strážnice | pokus o založení | 1365 |
Pardubice | Zvěstování Panny Marie | 1514/1515 – 1786 |
Bystřice nad Pernštejnem |
pokus o založení | 1595 – po 1609, po 1623 |
Horažďovice | sv. Michael | 1621 – 1814 |
Jílové u Prahy | Panna Maria Loretánská | 1623 – 1785 |
Krupka | Všichni svatí | nejisté, zaniklo za husitských válek |
K těmto domům musíme ještě připočítat více než deset dalších klášterů v Lužici, Kladsku a Slezsku, které s nimi v dávné minulosti tvořily jedinou provincii. Dnes žije pět klášterů, a to v Praze, Brně, Jihlavě, Opavě a Krnově.